VETERINÁRNÍ KLINIKA MVDr. JAROSLAVA ŠTEKLA

Anální žlázy

 

Anální žlázky, nebo také paraanální pachové váčky, jsou párový orgán uložený pod ocasem po stranách řitního otvoru (podle ciferníku hodin ve 4 a v 8 hodin). Je to pachová žláza, která je za normálních okolností naplněná nažloutlou zakalenou silně zapáchající tekutinou, která odchází spolu se stolicí, nebo ji může pejsek pustit při strachu.

Jde patrně o zkrnělé žlázy, které předchůdci psů a koček používali mimo jiné k  značkování svého území s úmyslem přivábit jedince opačného pohlaví, k pachové obraně, podobně jako je tomu např. u skunka. U domácího psa značkování již není podmínkou přežití a ztratilo význam. Pachové žlázy však zůstaly zachovány a mnohým psům i jejich majitelům působí vážné problémy.

 

Postižení paranálních váčků pozorujeme mnohem častěji u malých a středních plemen psů o hmotnosti do 15 kg.

 

Z faktorů, které se podílí na přeplnení análních váčků jsou nejčastější především zácpa, málo častá stolice nebo řídká stolice, ale i nedostatek pohybu.

 

Příznaky

Charakteristickým příznakem postižení análních váčků je svědení na různých místech, především na hřbetě u kořene ocasu. Pes zmírňuje svědění „sáňkovaním“ , když jezdí zadkem po zemi. Dalším příznakem je olizování konečníka, okusovýní ocasu a značný neklid. Paradoxně si může začít vykusovat srst v jiných částech těla, jako jsou např. hrudní končetiny, stehna nebo kůže na břiše či ocase.

 

Sekret stagnující ve žlázkách je velmi agresivní. Pokud nedojde včas k vyprázdnění přeplněných análních váčků, sekret se dále zahušťuje a dojde k úplnému ucpání žlázek. Okolí řitního otvoru již činností psa zraňováno prosákne zevnitř zánětlivým výpotkem, je citlivé na dotek, horké, zarudlé i bolestivé při kálení. Zanícený obsah žlázek si může prorazit cestu ven i mimo přirozené vývodní kanálky. V okolí pak vznikají "píštěle", které vypadají jako hnisavé ranky do kůže vedle řitního otvoru, ze kterých vytéká směs hnisu, krve i sekretu žláz. Někdy toto vytéká rovnou do konečníku. 

 

 

Terapie

V případě, že bude Váš pejsek projevovat výše zmíněné příznaky, je nutné sekret z váčků mechanicky odstranit. Ucpané anální váčky je třeba nechat odborně vyčistit veterinářem, zanícené žlázky je třeba přeléčit antibiotiky. Léčení zanícené žlázky je věc dlouhodobá, spočívá zpravidla v aplikaci mastí, čípků nebo obkladů podle pokynů veterináře.

 

U velmi problematických případů může být indikováno i operativní odstranění análních váčků.

 

Rozhodně je lepší této eventualitě předejít pravidelnou kontrolou u veterináře.

Prevence

Anální žlázy nahmatáte pod povrchem kůže jako bulku. Požádejte veterinárního lékaře, aby vám ukázal, jak postupovat při jejich uvolňování. Možná také, že budete potřebovat někoho, kdo by psa podržel.
Preventivní vymačkávání žlázek u psů, kteří nejeví žádné problémy, se nedoporučuje, protože to žlázky stimuluje k další tvorbě sekretu. U psů, kteří trpí na ucpávání análních váčků, je frekvence vymačkávání individuální v řádu měsíců. 

 

 

      

Name
Email
Comment
Or visit this link or this one