VETERINÁRNÍ KLINIKA MVDr. JAROSLAVA ŠTEKLA

Infekční nemoci koček




FeLV - FELINE LEUKEMIA VIRUS

VIRUS KOČIČÍ LEUKÉMIE



Leukémie je vážné onemocnění koček, způsobené virovou infekcí. Je to komplexní onemocnění, u kterého leukémie (nádor bílých krvinek) a nádory orgánů tvoří pouze menší část.


Přenos FeLV

Kočky infikované FeLV jsou jasným zdrojem infekce. Virus je vylučován ve velmi vysokém množství ve slinách a nosním sekretu, je přítomen i v moči, výkalech a mléce. Pro přenos infekce je nutný přímý kontakt mezi kočkami. FeLV je přenosný slinami, krví a nelze vyloučit ani přenos pohlavním stykem.


Průběh infekce FeLV

Po nakažení virem se u kočky nemusí projevit žádné klinické příznaky, ale stává se šiřitelkou viru na ostatní kočky.

Kočky mohou vydržet bez příznaků několik týdnů či měsíců. Postupem času se však zdraví kočky postupně zhoršuje, nebo se střídají období nemoci s obdobím relativního zdraví.

Příznaky mohou zahrnovat ztrátu chuti k jídlu, úbytek na váze, zhoršující se stav srsti, zvětšené lymfatické uzliny, přetrvávající horečku, zánět dásní, vředy v tlamě, infekce kůže, močového měchýře a horních cest dýchacích, přetrvávající průjem, záchvaty, změny chování a další neurologické poruchy, různá oční onemocnění, u březí kočky nedonošení koťat či samovolný potrat.


Terapie

Jedná se zejména o zahájení infuzní terapie, podání širokospektrálních antibiotik a antiparazitik. Úspěch závisí do značné míry na rozsahu poškození imunitního systému a lze jej očekávat zejména v prvních stadiích onemocnění. V úvahu připadají preparáty s imunostimulační a protinádorovou aktivitou. Přidávat do krmné dávky více vitamínů, antioxidantů, omega mastných kyselin. Vyvarovat se stravy jako je syrové maso, vejce, nepasterizované výrobky kvůli riziku bakteriálních a parazitárních infekcí. Podmínkou terapie je úzká spolupráce majitele s ošetřujícím veterinárním lékařem a pravidelná kontrola zdravotního stavu pacienta, zahrnující i opakovaná laboratorní vyšetření.


Prevence

Prevence spočívá v komplexním využití chovatelských možností. Je třeba zdůraznit zásadu izolace pozitivního jedince k zamezení šíření infekce v populaci. Díky optimalizaci péče a podmínek chovu mohou pozitivní kočky přežívat několik let bez zjevných zdravotních komplikací. Mezi taková opatření patří omezení stresu, plnohodnotná výživa a pravidelné odčervení. Všechny zdravotní komplikace musí být konzultovány a bezprostředně ošetřeny veterinárním lékařem. Pokud je indikován chirurgický zákrok, je třeba informovat veterinární personál o nosičství FeLV u pacienta, aby bylo možno zajistit optimální pooperační péči a izolaci pacienta na klinice. Izolace v domácnosti umožňuje včas zaznamenat projevy zhoršení zdravotního stavu. U imunosuprimovaného pacienta je tímto opatřením zároveň omezeno riziko dalších infekcí. V žádném případě nelze u pozit. pacientů aplikovat živé vakcíny.


Prognóza

U pacientů s chronickými zdravotními komplikacemi, u nichž byla testem prokázána přítomnost FeLV, je dlouhodobá prognóza nepříznivá. Pokud je onemocnění odhaleno již v počátečních fázích, lze očekávat přežití pacienta po dobu několika let. Obzvláště nepříznivá prognóza je u koťat s kombinovanými infekcemi FIV/FeLV, FIV/FIP.

Kočky by měly být testovány na FeLV a FIV vždy, když jsou nemocné; bez ohledu na věk, negativní výsledky předchozích testů a stav vakcinace.



FIV - FELINE IMUNODEFICIENCY VIRUS VIROVÁ IMUNODEFICIENCE KOČEK

 syndrom získané ztráty imunity


  • viróza známá v odborných kruzích od r. 1986, pro svou podobnost s nemocí AIDS u lidí bývá označována jako „kočičí AIDS“- je závažné selhání imunity kočky.

  • virus není přenosný na člověka ani na další domácí zvířata

  • neexistuje proti němu vakcína

  • inkubační doba i příznaky nemoci bývají různé. Mezi průvodní projevy nejčastěji patří horečky, průjmy, zvracení, dýchací potíže a nechutenství

Přenos

Virus FIV patří do skupiny lentivirů, je přítomen v krvi, ve slinách, v mlezivu a v mléce. Ve vnějším prostředí je poměrně málo stabilní - pro přenos infekce je proto nutný přímý a relativně těsný kontakt mezi kočkami. Pohlavní přenos zatím nebyl prokázán. Koťata se mohou infikovat již v děloze, během porodu, slinami, mlezivem nebo mlékem.

Virus způsobuje snížení obranyschopnosti (tzv. imunosupresi), následkem je pak snadná vnímavost kočky k infekcím, které by jinak bez problémů zvládla. Období projevu klinických příznaků je velmi dlouhé a může trvat měsíce i roky.

Fáze onemocnění:

  1. po nakažení dochází po dobu několika týdnů k projevům horečky, nechutenství, zvětšení mízních uzlin – tzn. poměrně nespecifické příznaky, které pak vymizí

  2. kočka se jeví jako klinicky zdravá, pro okolí je však nebezpečná nosičstvím viru

  3. postupně se rozvíjejí příznaky spojené s horečkou, nechutenstvím, rýmou, dýchacími problémy, chronickými kožními problémy a parazitózami

  4. narůstání obtíží, které díky snížené obranyschopnosti vedou k "uspání" nebo úmrtí kočky

Diagnostika

  1. Testování: výsledek je znám do 5-10 minut - testují se protilátky v krvi

  2. Pokud je v rozporu výsledek testu a klinický stav kočky, je možno provést laboratorní test PCR (polymerase chain reaction), kde se prokazuje přímo genetická informace viru v krvi.

  3. Izolace pozitivních koček je nutná, aby nedocházelo k šíření viru. Kočku není třeba hned utrácet, pokud se však začnou objevovat výše uvedené příznaky, je vhodné zvážit euthanázii.


Prognoza:

Virus je vysoce infekční, nemoc je neléčitelná a kočky většinou hynou do 3 let po nakažení. Vakcína proti FIV je k dispozici na trhu pouze v USA, její 100% účinnost však bohužel nebyla plně prokázána a její běžné používání je proto zatím kontroverzní .



PANLEUKOPENIE - “KOČIČÍ MOR“


  • tuto nejdéle známou infekční chorobu koček způsobuje virus z čelade parvoviridae. Stejně jako další typické kočičí virózy není ako tato nemoc přenosná na jiné druhy zvířat a ani na člověka.

  • touto chorobou však mohou onemocnět všichni příslušníci čeledi kočkovitých.

  • kočičí mor je velmi nebezpečný a neočkované,zejména mladé kočky na něj prakticky vždy uhynou.


Přenos

Infekce se šíří převážně vzduchem a má inkubační dobu 2 až 10 dní.


Průběh

Projevuje se jako těžký zánět sliznice,žaludku a střev.Nemoc někdy mívá tak rychlý průběh,že kočka uhyne do 24 hodin.

Nejvýraznějším příznakem kočičího moru jsou silné,mnohdy krvavé průjmy,při kterých se odlupuje střevní sliznice,jejíž cáry nalézáme ve stolici. Průjmy vedou k rychlému odvodnění organismu a porušení jeho vnitřního prostředí.


Terapia

Léčba spočívá v podávání antibiotik a zavodnění organismu infuzemi.


Prevence

Naštěstí máme k dispozici spolehlivé očkovací látky,kterými můžeme očkovat koťata již od věku 6 týdnů a není tedy nutné kočky tomuto velkému riziku vystavovat.


FIP - KOČIČÍ PERITONITIS

(infekční zánět pobřišnice)


Co je kočičí peritonitis

  • onemocnění způsobené virem patřícím do skupiny koronavirů

  • onemocnění postihuje zpravidla koťata a mladé kočky

Přenos

Koronavirus proniká do organismu oronasální cestou, po jeho pomonožení (převážně ve střevě) dochází k viremii. Zvíře, které se nakazilo se může stát nosičem i když samo, žádné potíže nemá. Pro vznik FIP je nezbytná mutace koronaviru v hostiteli, čímž je virus změněn a je mu umožněn vstup do tzv. makrofágů, které se šíří po celém těle a aktivují další buňky imunitního systému.

Pro nakažení má poměrně velký význam stres, infekce se přenáší přímým stykem mezi kočkami - slinami, olizováním, nosním sekretem, trusem. Virus může přežívat až 2 měsíce ve vnějším prostředí. Koťata se mohou nakazit i během březosti, pak během 2-5 měsíců umírají.

Formy

  • Efuzivní (vlhká) forma je typická výpotkem v břišní, případně hrudní dutině, ztíženým dýcháním, zvětšením břicha, horečkou, nechutenstvím.

  • Při neefuzivní (suchá) při této formě jsou častější neurologické příznaky onemocnění jako nekoordinované pohyby končetin, křeče, tremor, parézy končetin, dále změny na očích – krev nebo hnis v oční komoře, uveitida apod. Organismus s virem "bojuje" a reaguje tvorbou hnisavých ložisek na játrech, slezině, střevech, ledvinách... Tato forma je hůře diagnostikovatelná, uniká pozornosti a často kočka uhyne, aniž by se zjistilo, že příčinou byla FIP.

  • Smíšená forma


Nejčastějším projevem onemocnění bývá absolutní apatie, horečka nereagující na antibiotika, průjem, hubnutí, nechuť k jídlu a zhoršené dýchání. Diagnostika nemůže být založena pouze na laboratorním testu hladiny protilátek (tvorba protilátek i proti ostatním koronavirům!!), ale na celkovém posouzení daného klinického stavu kočky v kontextu s ostatními laboratorními vyšetřeními.


Diagnostika FIP

Koronaviry (nikoliv FIP) lze v organismu odhalit pomocí detekce protilátek nebo přímým průkazem viru.


Léčba

Léčba spočívá v aplikaci imunosupresivních, protizánětlivě působících látek a symptomatické terapii (v podávání infuzí, umělé výživy a antibiotik jako prevence další infekce, případně odsávání efuze).



Prevence onemocnění

Jako prevenci lze považovat zvýšenou hygienu chovu (prevence před koronaviry jako takovými), ochranu před vznikem jiných chorob, před stresem. Koronaviry se vylučují do prostředí zejména trusem, běžné desinfekční prostředky je ničí.


Vakcinace

Vakcína FIP Primucell vytváří pouze lokální slizniční imunitu bránící rozvoji koronavirové infekce. Před aplikací je nutno každého jedince testovat na protilátky proti koronavirům. Nemá význam u sérologicky pozitivních jedinců. Vakcína je bezpečná, nechrání však přímo proti vzniku FIP.


Prognóza

U zvířat s probíhající FIP je prognóza vždy nepříznivá. Lék na FIP neexistuje. Léčba může chorobu zpomalit, ne však vyléčit. U efuzivní formy je doba přežití asi měsíc, u neefuzivní někdy až půl roku.


Ani jednu z těchto nemocí nelze vyléčit, pro kočku končí smrtí.

Name
Email
Comment
Or visit this link or this one